Trstená
| Trstená | |
|---|---|
 Hlavní náměstí v Trstené (2019) | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°22′ s. š., 19°37′ v. d. |
| Nadmořská výška | 617 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Tvrdošín |
| Tradiční region | Orava |
  Trstená | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 82,54 km²[1] |
| Počet obyvatel | 6 953 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 84,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátorka | Magdaléna Zmarzláková (nezávislá)[3] [4] |
| Vznik | 1371 |
| Oficiální web | www |
| msu | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Trstená Bernolákova 96/8 028 01 Trstená |
| Telefonní předvolba | 043 |
| PSČ | 028 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TS |
| NUTS | 510106 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trstená (polsky Trzciana, ve středověku německy B[r]ingenstadt, maďarsky Trsztena) je město na severním Slovensku, v okrese Tvrdošín v Žilinském kraji. Žije v ní přibližně 7 000[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg?lang=cs)
První písemná zmínka o Trstené je z roku 1371, kdy byla založena šoltýsem (lokátorem) Janem Hertelem podle německého práva. Práva udělená zakladatelem potvrdil ve výsadní listině z roku 1424 král Zikmund Lucemburský.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Město se nachází na břehu řeky Oravice, nedaleko Oravské přehrady, cca 6 km polských hranic a cca 38 kilometrů od Dolného Kubína. Město je od Bratislavy vzdálené 289 kilometrů, od krajského města Žiliny 89 kilometrů a od okresního města Tvrdošín 5,8 kilometru.[5] Sousedí z osmi obcemi: Bobrov, Námestovo, Vavrečka, Brezovica, Liesek, Štefanov nad Oravou, Tvrdošín a Zábiedovo.[6]
Do správního území města zasahuje chráněná krajinná oblast Horní Orava a leží v něm chráněný areál Bratkovčík.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Ve městě je konečná stanice železniční trati Kraľovany – Trstená. Původně tato trať od roku 1904 vedla až do pohraniční Suché Hory, kde se napojila na polskou železniční síť a pokračovala až do Noweho Targu v Malopolském vojvodství. Spojení do Polska bylo přerušeno v období druhé světové války, od roku 1971 byl ukončen provoz také mezi Suchou Horou a Trstenou.
Okolo města vede evropská silnice E77. Je zde silniční hraniční přechod Trstená–Chyżne.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Martina
- Františkánský klášter
- Pamětní deska revolučního národního výboru
- Pomník desátého výročí vzniku Československa a padlých
- Wilcsekova kurie
- Socha svatého Floriána
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Martin Hattala (1821–1903), římskokatolický kněz, piarista, jazykovědec, slavista, profesor Univerzity Karlovy v Praze
- Štefan Furdek (1855–1915), slovenský katolický kněz, novinář, spisovatel a národní buditel, působící v USA
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Autobusové nádraží -
Kostel svatého Martina -
Synagoga v Trstené -
Kulturní dům
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Primátorka mesta [online]. 2025-02-25 [cit. 2025-02-25]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Obce Slovenskej republiky - Trstená. www.sodbtn.sk. Dostupné online [cit. 2025-04-23]. (slovensky)
- ↑ Obce Slovenskej republiky. www.sodbtn.sk. Dostupné online [cit. 2025-04-23]. (slovensky)
- ↑ Úřední věstník Evropské unie. [s.l.]: [s.n.], 13. 10. 2006. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Trstená na Wikimedia Commons
Průvodce Trstená ve Wikicestách- Oficiální stránky
