Přeskočit na obsah

Bitva u Magerobriga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Bitva u Magerobriga
konflikt: Galské války
Trvání63 př. n. l.
MístoMagetobria - dnešní Amage ve francouzském departementu Haute-Saône
Souřadnice47°50′15″ s. š., 6°29′37″ v. d.
VýsledekVítězství koalice Galů a Germánů nad galským kmenem Aedů
Strany
Arvernové
Sekvanové
Svébové 		Aeduové
Velitelé
Ariovistus neznámý
Síla
15 000 Svébů neznámé
Ztráty
neznámé neznámé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Magetobriga se odehrála v roce 63 př. n. l. mezi soupeřícími galskými kmeny, v niž Aeduové byli poražení Sekvany a Arverny, kteří se spojili s germánskou konfederací vedenou Ariovistem.

Podle Strabóna byly příčinou konfliktu mezi Aeduji a Sekvany obchodní záležitosti.[1] Řeka Arar (Saône) byla součástí hranice mezi oběma kmeny[2][3] a oba kmeny si nárokovaly mýtné z obchodu na řece.[4] Sekvanové kontrolovali přístup i k řece Rýn a aby ochránili své další zájmy, vybudovali oppidum Vesontio (Besançon). V roce 63 př. n. l. požádali Sekvanové a Arvernové o pomoc Ariovista, krále germánského kmene Svébů, aby ukončili dlouhotrvající obchodní spor.[4][5][6]

Ariovistus překročil řeku Rýn s konfederací germánských kmenů[7] a poté se střetl v bitvě s Aeduji, v blízkosti sekvanského sídla Magetobria (nebo Amagetobria) v současnosti obec Amage ve francouzském departementu Haute-Saône. Ariostovi byly za pomoc přislíbeny pozemky v Gálii.[8][9] Po porážce poslali Aeduové vyslance Diviciaca do Říma, aby požádal římský senát o pomoc.[10] Římský generál Julius Caesar později použil jeho žádost, jako záminku k zahájení dobývání Galie. Diviciacus byl v Římě hostem Marca Cicera, který s ním hovořil o svých vědomostech o věštění, astronomii a přírodní filozofii. Diviciaca označil za druida.[11]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ STRABÓN. Geography Book IV, [online]. Překlad H.C. Hamilton, W. Falconer, M.A.. Londýn: Perseus Digital Libraly [cit. 2018-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ CAESAR, Julius. Commentarii de Bello Gallico Book I, p. 12 [online]. Překlad W. A. McDevitte. Londýn: Perseus Digital Libraly [cit. 2018-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ GOLDSWORTHY, Adrian. Caesar: The Life Of A Colossus. [s.l.]: Orion, 2013. 704 s. ISBN 9780297864004. S. 200–201. (anglicky) 
  4. ↑ a b KAHN, Arthur D. The education of Julius Caesar : a biography, a reconstruction. Lincoln, Neb.: IUniverse.com, 2000. 528 s. ISBN 9780595089215. S. 220. (anglicky) 
  5. ↑ GOLDSWORTHY, Adrian. Caesar: The Life Of A Colossus. [s.l.]: Orion, 2013. 704 s. ISBN 9780297864004. S. 204. (anglicky) 
  6. ↑ MEIER, Christian. Caesar. Překlad David McLintock. Londýn: Fontana, 1996. 513 s. ISBN 9780006863496. S. 238. (Anglicky) 
  7. ↑ CAESAR, Julius. Commentarii de Bello Gallico Book I, p. 31 [online]. Překlad W. A. McDevitte. Londýn: Perseus Digital Libraly [cit. 2018-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GOLDSWORTHY, Adrian. Caesar: The Life Of A Colossus. [s.l.]: Orion, 2013. 704 s. ISBN 9780297864004. S. 246. (anglicky) 
  9. ↑ WALTER, Gérard. Caesar, a Biography [online]. Překlad Emma Craufurd. Scribner, 1952 [cit. 2018-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ KAHN, Arthur D. The education of Julius Caesar : a biography, a reconstruction. Lincoln, Neb.: IUniverse.com, 2000. 528 s. ISBN 9780595089215. S. 213. (anglicky) 
  11. ↑ CICERO, Marcus Tullius. De senectute, De amicitia, De divinatione Loeb classical library – Vydání 154 [online]. Překlad William Armistead Falconer. Harvard University Press, 2011-11-04 [cit. 2018-01-29]. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Magerobriga&oldid=24255720“