Přeskočit na obsah

Cercopithecus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKočkodan
alternativní popis obrázku chybí
Kočkodan diadémový (Cercopithecus mitis)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
PodřádHaplorhini
Infrařádopice (Simmiformes)
Odděleníúzkonosí (Catarrhini)
Čeleďkočkodanovití (Cercopithecidae)
Rodkočkodan (Cercopithecus)
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cercopithecus (česky kočkodan, toto jméno je však užíváno pro větší množství různých rodů) je rod úzkonosé opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae).[1]

Systematika a evoluce

Za taxonomickou autoritu rodu Cercopithecus je považován Carl Linné, jenž tento taxon vytyčil již roku 1758. Systematika rodu Cercopithecus je problematická a nestálá, a to na základě jejich komplikované evoluční historie. V rámci vnitřního systému patří tento rod do tribu Cercopithecini, jenž zahrnuje větší množství různých kočkodanovitých opic. Vyjma „pralesních kočkodanů“ rodu Carcopithecus jde o kočkodany rodů Miopithecus a Allenopithecus (nejspíš bazální[2]), „stepní kočkodany“ rodu Erythrocebus a „lesostepní kočkodany“ rodu Chlorocebus.[3] Na základě molekulárně-fylogenetických studií vyplývá, že rod Cercopithecus je v rámci tohoto členění parafyletický, resp. některé jeho druhy se jeví být příbuznější určitým výše uvedeným rodům spíše než ostatním zástupcům rodu Cercopithecus.[2] Konkrétně trojice druhů, tradičně zařazena v rámci rodu Cercopithecus, tvoří spíše samostatný rod Allochrocebus, blíže spřízěný s kočkodany Erythrocebus sp. a Chlorocebus sp.[4]

Následující systém vychází z [5][6], je doplněn o popis lesuly (C. lomamiensis) z roku 2012[7] a některé novější taxonomické poznámky. Zahrnuje tak i druhy spadající do výše uvedeného rodu Allochrocebus, jehož zástupci jsou vyznačeni. Systém nezohledňuje taxonomii v rámci zde uvedených druhů, tj. členění na poddruhy aj.

Charakteristika

Kočkodan Rolowayův, jeden z největších zástupců rodu

Kočkodani rodu Cercopithecus představují značně proměnlivé opice co do zbarvení a obecného vzhledu srsti, nicméně velikost a tělesné proporce zůstávají u všech druhů vesměs jednotné stavby. Většina těchto kočkodanů dosahuje průměrné hmotnosti 4–5 kg, ačkoli zvláště hmotnost mohutných samců některých druhů může sahat k 8 či 9 kg. Pohlavní dimorfismus demonstrují rovněž výraznější špičáky samčího pohlaví. Trup je štíhlé stavby a ocas dosahuje značné délky, u žádného zástupce přičemž není redukován ani zkrácen. Dlouhé jsou rovněž zadní končetiny, jež svou délkou přesahují končetiny přední. Lebka není nijak mohutná, ve srovnání s většími kočkodany se také relativně zkracuje čenich. Morfologie lebky a zubů zůstává napříč druhy poměrně uniformní. Špičáky bývají dlouhé a štíhlé, s již zmíněným pohlavním dimorfismem. Třenové zuby jsou relativně úzké, stejně jako stoličky, přičemž třetí stolička zůstává nejmenší.[3][4]

Ekologie & etologie

Odkazy

Reference

  1. KINGDON, Jonathan & kol. Mammals of Africa – Primates. Bloomsbury: Bloomsbury Natural History, 2013. ISBN 9781408122570. S. 303–305. (anglicky) 
  2. a b SPRINGER, Mark S.; MEREDITH, Robert W.; GATESY, John. Macroevolutionary Dynamics and Historical Biogeography of Primate Diversification Inferred from a Species Supermatrix. PLOS ONE. 16. 11. 2012, roč. 7, čís. 11, s. e49521. Dostupné online [cit. 2023-10-07]. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0049521. PMID 23166696. (anglicky) 
  3. a b VANČATA, Václav, 2003. Primatologie – Díl 2. Catarrhina - opice a lidoopi. Praha: Univerzita Karlova. 
  4. a b FLEAGLE, John G. Primate Adaptation and Evolution. 3. vyd. San Diego: Elsevier, 2013. Dostupné online. ISBN 978-0-12-378632-6. S. 129–133. 
  5. GROVES, C. P. Order Primates. In: WILSON, D. E.; REEDER, D. M. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-8221-0. S. 154–158. (anglicky)
  6. Cercopithecus. Mammal Species of the World, 3rd ed. [online]. www.departments.bucknell.edu [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  7. HART, John A.; DETWILER, Kate M.; GILBERT, Christopher C. Lesula: A New Species of Cercopithecus Monkey Endemic to the Democratic Republic of Congo and Implications for Conservation of Congo’s Central Basin. PLOS ONE. 12. 9. 2012, roč. 7, čís. 9, s. e44271. Dostupné online [cit. 2023-10-06]. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0044271. PMID 22984482. (anglicky) 
  8. Zanzibar Sykes’ Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  9. Doggett’s Blue Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  10. Dryas Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  11. Golden Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  12. L'Hoest's Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  13. Preuss’s Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  14. Sun-tailed Monkey [online]. IUCN [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy