Trachypithecus
 Hulman | |
|---|---|
 Hulman chocholatý (Trachypithecus pileatus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Podřád | Haplorhini |
| Infrařád | opice (Simiiformes) |
| Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
| Podčeleď | hulmani (Colobinae) |
| Rod | hulman (Trachypithecus) Eschscholtz, 1821 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trachypithecus (česky hulman, toto jméno je však používáno pro větší množství rodů) je rod opic z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a podčeledi hulmani (Colobinae). V české literatuře se někdy označují jako velcí hulmani.[1]
Systematika a evoluce
Níže uvedených seznam druhů vychází z [2]:
- skupina druhů T. cristatus
- druh Trachypithecus auratus (É. Geoffroy Saint-Hilaire, 1812) – hulman jávský
- druh Trachypithecus cristatus (Raffles, 1821) – hulman stříbrný
- druh Trachypithecus germaini Milne-Edwards, 1876
- druh Trachypithecus margarita (Elliot, 1909)
- druh Trachypithecus mauritius (Griffith, 1821)
- druh Trachypithecus selangorensis Roos, Nadler & Walter, 2008
- skupina druhů T. obscurus
- druh Trachypithecus barbei (Blyth, 1847)
- druh Trachypithecus crepusculus (Elliot, 1909)
- druh Trachypithecus phayrei (Blyth, 1847) – hulman indočínský
- druh Trachypithecus obscurus (Reid, 1837) – hulman tmavý
- skupina druhů T. francoisi
- druh Trachypithecus ebenus (Brandon-Jones, 1995)
- druh Trachypithecus francoisi (de Pousargues, 1898) – hulman uzdičkový
- druh Trachypithecus laotum Thomas, 1921
- druh Trachypithecus leucocephalus Tan, 1957
- druh Trachypithecus poliocephalus (Trouessart, 1911)
- druh Trachypithecus delacouri (Osgood, 1911) – hulman Delacourův
- skupina druhů T. pileatus
- druh Trachypithecus geei Khajuria, 1956 – hulman zlatý
- druh Trachypithecus pileatus (Blyth, 1843) – hulman chocholatý
- druh Trachypithecus shortridgei Wroughton, 1915
Tento seznam druhů se mezi jednotlivými zdroji může různit a v souladu se zpřesňujícími se znalostmi fylogeneze skupiny nemusí být ani konečný. Například v roce 2020 byl identifikován nový druh Trachypithecus popa Roos, Helgen, Miguez, Thant, Lwin, et al., 2020, jenž by byl v rámci tohoto systému řazen do skupiny T. obscurus.[3]
Výše uvedený systém čtyř hlavních druhových skupin, které lze odlišit četnými vnějšími, ekologickými a behaviorálními charakteristikami, v některých případech doplňuje ještě pátá skupina T. vetulus.[4] Tu tvoří hulman rudolící (Trachypithecus vetulus) ze Srí Lanky a hulman nigrilský (Trachypithecus johnii) ze západní Indie; oba tito zástupci se vyznačují fialovými tvářemi, bílými licousy a relativně malými rozměry. Příbuzenské vztahy těchto dvou druhů s ostatními hulmany bylo dlouhodobě sporné, řazeni byli buďto do rodu Trachypithecus (někdy v rámci samostatného podrodu Kasi[1]), anebo do rodu Semnopithecus. Zde uvedený systém v souladu s genetickými analýzami skupinu T. vetulus vylučuje a považuje ji za součást rodu Semnopithecus.[2]
Jako sesterský taxon k rodu Trachypithecus vychází rod Presbytis, divergence obou těchto linií je kladena zhruba do svrchního miocénu.[4][5] Na oddělení jednotlivých skupin druhů nejspíše měly vliv klimatické změny, konkrétně ochlazení během pliocénu před asi 3 miliony lety, které vedlo k suššímu klimatu a fragmentaci lesních stanovišť.[4] Studie mitochondriálního genomu z roku 2020 odhaduje, že se během fylogeneze rodu Trachypithecus nejprve odštěpila skupina T. pileatus, poté skupina T. francoisi a naposledy skupiny T. cristatus a T. obscurus. Všechny tyto události autoři studie datují do období před asi 4,5–3,1 miliony lety, nicméně jednotlivé speciační události v rámci těchto skupin považují za mnohem mladšího data (1,6–0,3 mya).[3] Nejasné fylogenetické vztahy mezi jednotlivými druhy (např. v rámci skupiny cristatus) svědčí o vlivu evoluční radiace, kdy došlo k rapidnímu rozrůznění jednotlivých druhů v relativně krátkém časovém horizontu.[4]
Šíření hulmanů v jihovýchodní Asii ovlivňovala dynamika regionu Sundalandu, jehož jednotlivé části byly v dobách globálního zalednění propojeny pevninskými mosty. Třebaže většina skupin druhů dnes žije v pevninské jihovýchodní Asii a pouze zástupci skupiny cristatus pronikli i do Malajského souostroví, [4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b VANČATA, Václav. Primatologie – Díl 2. Catarrhina - opice a lidoopi. Praha: Univerzita Karlova, 2003. S. 83–84.
- ↑ a b FLEAGLE, John G. Primate Adaptation and Evolution. 3. vyd. San Diego: Elsevier, 2013. Dostupné online. ISBN 978-0-12-378632-6. S. 137–138, 142–144.
- ↑ a b ROOS, Christian; HELGEN, Kristofer M.; MIGUEZ, Roberto Portela. Mitogenomic phylogeny of the Asian colobine genus Trachypithecus with special focus on Trachypithecus phayrei (Blyth, 1847) and description of a new species. Zoological Research. 2020-11-18, roč. 41, čís. 6, s. 656–669. Dostupné online [cit. 2022-11-26]. ISSN 2095-8137. doi:10.24272/j.issn.2095-8137.2020.254. PMID 33171548. (anglicky)
- ↑ a b c d e ROOS, Christian; NADLER, Tilo; WALTER, Lutz. Mitochondrial phylogeny, taxonomy and biogeography of the silvered langur species group (Trachypithecus cristatus). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2008-05-01, roč. 47, čís. 2, s. 629–636. Dostupné online [cit. 2022-11-26]. ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2008.03.006. (anglicky)
- ↑ MEYER, Dirk; RINALDI, Ir. Dones; RAMLEE, Hatta. Mitochondrial phylogeny of leaf monkeys (genus Presbytis, Eschscholtz, 1821) with implications for taxonomy and conservation. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2011-05-01, roč. 59, čís. 2, s. 311–319. Dostupné online [cit. 2022-11-25]. ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2011.02.015. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hulman na Wikimedia Commons 
Taxon Trachypithecus ve Wikidruzích