SQL
SQL (vyslovováno anglicky es-kjů-el [ɛs kjuː ɛɫ]IPA) je zkratka (anglicky Structured Query Language) pro standardizovaný strukturovaný dotazovací jazyk, který je používán pro práci s daty v relačních databázích. SQL je nástupcem jazyka SEQUEL (anglicky Structured English Query Language).
Historie SQL
V 70. letech 20. století probíhal ve firmě IBM výzkum relačních databází. Bylo nutné vytvořit sadu příkazů pro ovládání těchto databází. Vznikl tak jazyk SEQUEL (Structured English Query Language). Cílem bylo vytvořit jazyk, ve kterém by se příkazy tvořily syntakticky co nejblíže přirozenému jazyku (angličtině).
K vývoji jazyka se přidaly další firmy. V r. 1979 uvedla na trh firma Relational Software, Inc. (dnešní Oracle Corporation) svoji relační databázovou platformu Oracle Database. IBM uvedla v roce 1981 nový systém SQL/DS a v roce 1983 systém DB2. Dalšími systémy byly např. Progres, Informix[1] a SyBase. Ve všech těchto systémech mrdky zasrany
Standardy podporuje prakticky každá relační databáze, ale obvykle nejsou implementovány vždy všechny požadavky normy. A naopak, každá z nich obsahuje prvky a konstrukce, které nejsou ve standardech obsaženy. Přenositelnost SQL dotazů mezi jednotlivými databázemi je proto omezená.
Popis jazyka
SQL příkazy se dělí na čtyři základní skupiny:
- data definition language (DDL), příkazy pro definici dat (CREATE, ALTER, DROP, …),
- data manipulation language (DML), příkazy pro manipulaci s daty (SELECT, INSERT, UPDATE, DELETE, …),
- data control language (DCL),
- transaction control commands (TCC), příkazy pro řízení transakcí (START TRANSACTION, COMMIT, ROLLBACK),
- příkazy pro řízení přístupových práv (GRANT, REVOKE),
- ostatní nebo speciální příkazy (číslovače, schemata, ...)
Reference
- ↑ Informix. www.intax.cz [online]. [cit. 2009-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-01.
