Informatika
Informatika je obor lidské činnosti, který se zabývá zpracováním informací. Zahrnuje množství specializovaných vědních a technických oborů.
Obory
- Matematická informatika a ještě specializovanější teoretická informatika studují složité systémy, zpracování informací a používání počítačů s využitím technik aplikované matematiky, elektrotechniky a softwarového inženýrství.
- Informační technologie studují vše, co se týká fungování počítačů po technické stránce. Název je odvozen od slova informace, jelikož počítače nepracují s ničím jiným, než s daty (informacemi).
- Teorie informace je věda spojující aplikovanou matematiku a elektrotechniku za účelem kvantitativního vyjádření informace. Zabývá se bezeztrátovou kompresí (např. ZIP), ztrátovou kompresí (např. MP3), kapacitou přenosového kanálu (např. DSL).
- Informační věda, studium zpracování, správy a získávání informace.
- Bioinformatika je vědní disciplína, která se zabývá metodami pro shromažďování, analýzu a vizualizaci rozsáhlých souborů biologických dat, zejména dat molekulárně-biologických.
- Chemoinformatika spojuje vědecký výzkum v oboru chemie a výpočetní techniky.
- Geoinformatika je geoinformační (geografie + informatika) věda, zabývající se vývojem a aplikací metod pro řešení problémů geověd a příbuzných oborů, se specifickým důrazem na geografickou polohu objektů.
- Lékařská informatika (též biomedicínská informatika) je vědní obor který je na rozhraní informační vědy (dříve též jako informatiky) a medicíny.
- Neuroinformatika je vědní obor, zabývající se zpracováním a analýzou dat z oblasti neurověd za pomoci prostředků informatiky.
- Sociální informatika je transdisciplinární obor, zabývající se studiem designu, využití a důsledků informačních a komunikačních technologií v institucionálním a kulturním kontextu. Spojuje počítačovou vědu, informační vědu, informační systémy a sociální vědy.
Terminologie
Slovo „informatika“ je mnoha českými mluvčími považováno za zastřešující pojem, který v sobě zahrnuje jakékoli cílené zpracování informací (i bez použití počítačů), stejně jako určité oblasti používání počítačů a telekomunikací. Při tomto pojetí slovo „informatika“ odpovídá poměrně přesně německému die Informatik, v mnoha jazycích však pro něj nelze nalézt vhodný překlad. Anglické slovo informatics může být některými mluvčími považováno za synonymum computer science, čemuž v češtině odpovídá vědní obor matematická informatika. V evropské vědecké komunitě však panuje širší shoda, že anglické slovo informatics je ekvivalentem slova computing a označuje souhrn všech disciplín zabývajících se výpočetní technikou či zpracováním informací s využitím počítačů.[1] To znamená, že informatics není prostým synonymem ke computer science, což je pouze jedna z dílčích oblastí. Dalšími neméně důležitými oblastmi jsou např. informační systémy a informační technologie, které mají více aplikační charakter a v českém prostředí mohou být typicky vnímány jako součást tzv. "aplikované informatiky".
Informatika se konstituovala v jednotlivých zemích v důsledku specifického historického vývoje a často s odlišným vymezením. To se projevilo a projevuje i ve specifickém chápání významu tohoto pojmu v jednotlivých zemích. Za diametrálně odlišný lze považovat především vývoj v západní Evropě oproti vývoji na Východě, zejm. v Sovětském svazu. Avšak ani západní Evropa netvořila z hlediska těchto tendencí homogenní kontext pro vývoj různých oborů, což se na formování informatiky projevilo.[2] Ve Spojených státech amerických má slovo "informatika" odlišný význam, protože tamní kurikulárně ukotvená struktura počítačových disciplín využívá historicky jiných označení (tj. počítačová věda, počítačové inženýrství, softwarové inženýrství, informační systémy, informační technologie).[2][3]
Informatika vs. informační věda
Vzhledem k pojmenování teorie vědeckých informací v Sovětském svazu v 60. letech termínem informatika (též vědní informatika),[4] a dalším historickým, společenským a terminologickým okolnostem, je informatika v českém a slovenském prostředí někdy zaměňována či ztotožňována s informační vědou. Informatika i informační věda jsou však v České republice i dalších zemích chápány jako zcela samostatné vědní a studijní obory a jejich smysl, náplň a poslání se tak značně liší. Zatímco předmětem a východiskem informatiky je počítač a jeho technické a programové vybavení,[5] informační věda se zabývá informacemi a psycho-sociálními aspekty jejich působení jako takovými, tj. zabývá se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti.[6] Informační věda tak, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory, pouze využívá práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) v podobě využívání hardware a software, které informatika vytvoří, za účelem zkoumání informací a psychosociálních aspektů jejich vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce ve společnosti.
Související terminologie (informatika vs. informační věda) v dalších jazycích
Informační věda a informatika (počítačová věda) jsou, podobně jako v češtině, terminologicky rozlišovány i v dalších jazycích, a to:
- v angličtině:
- informační věda jako Information science
- informatika jako Informatics
- matematická informatika (počítačová věda) jako Computer science
- v němčině:
- informační věda jako Informationswissenschaft
- informatika (počítačová věda) jako Informatik
- ve francouzštině:
- informační věda jako Science de l'information nebo Sciences de l'information et des bibliothèques či Sciences de l'information, documentation, popřípadě Sciences de l’information et de la communication (tj. vědy o informacích a knihovnách či vědy o informacích a dokumentaci, popřípadě vědy o informacích a komunikaci)
- informatika (počítačová věda) jako L'informatique
- ve slovenštině:
- informační věda jako Informačná veda
- informatika (počítačová věda) jako Informatika nebo Veda o počítačoch
- aj.
Další příbuzné termíny
- Informační technologie (IT) – anglicky information technology
- Informační technologie studují vše, co se týká fungování počítačů po technické stránce. Název je odvozen od slova informace, jelikož počítače nepracují s ničím jiným, než s daty (informacemi).
- Teorie informace – anglicky information theory
- Teorie informace je věda spojující aplikovanou matematiku a elektrotechniku za účelem kvantitativního vyjádření informace. Zabývá se bezeztrátovou kompresí (např. ZIP), ztrátovou kompresí (např. MP3), kapacitou přenosového kanálu (např. DSL).
Reference
- ↑ BENVENUTI, Laura; VAN DER VET, Paul E.; VAN DER VEER, Gerrit C. Sciences, computing, informatics: who is the keeper of the real faith?. In: Computer Science Education Research Conference. Open Universiteit, Heerlen, 2011. p. 73-78.
- ↑ a b SMUTNÝ, Zdeněk; DOLEŽEL, Michal. Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA. Acta Informatica Pragensia, 2017, 6.2: 188-229.
- ↑ ACM Curricula Recommendations
- ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 127.
- ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4. S. 123.
- ↑ JONÁK, Zdeněk. Informační věda. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2011-03-23]. Systém. č.: 000000472. Dostupná z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000472&local_base=KTD>.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu informatika na Wikimedia Commons - Informatika v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
Slovníkové heslo informatika ve Wikislovníku
- Petr Říha: Slovník počítačové informatiky, a-č výkladový slovník, 3500 hesel, nakl. Montanex 2002. ISBN 80-7225-083-3
