Přeskočit na obsah

Squib (pyrotechnika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Náložky určené k simulaci střelného zranění. Nálož 0,5 a 1 grain. Polykarbonátové podložky chrání herce před zraněním. K náložce může být doplněn váček s falešnou krví.
Pyrotechnické nálože katapultovacího sedadla letounu MiG-21F-13

Squib je pyrotechnický výrobek určený buď k vyvolání krátkého řízeného efektu — vizuálního (záblesk, jiskry, „bullet hit“), akustického efektu nebo u technických aplikací k iniciaci vývinu plynu nebo i mechanické akce.

Terminologie

[editovat | editovat zdroj]
  • Squib – anglický technický termín pro malý pyrotechnický iniciátor.
  • Pyropatrona / iniciační náložka / iniciační modul – širší technické označení užívané pro squiby v průmyslových a leteckých aplikacích (airbagy, vystřelovací sedadla, nafukovací skluzavky apod.).[1]
  • Efektová nálož – popisné české označení užívané pro squiby v kontextu filmových a divadelních efektů. Také Simulační nálož, výbušná kapsle pro filmové efekty, žargoná označeníː „prskavka“ nebo „efektka“.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce squibu závisí na účelu; obecně obsahuje:

  • pouzdro – kovové nebo plastové těleso s vhodným upevněním,
  • iniciační slož – malé množství deflagrační či iniciující slože,
  • zapalovací prvek – nejčastěji elektrická roznětka (elektrický squib, e-match),
  • těsnění / kryt a případné mechanické nebo plastové stínění (např. polykarbonátová podložka u filmových squibů).

U filmových squibů je cílem krátký povrchový efekt s minimálním množstvím materiálu, u technických iniciátorů (pyropatron) je hlavní požadavek spolehlivost, definovaný tlakový/energetický průběh a dlouhodobá skladovatelnost. [2] [3]

Varianty a použití

[editovat | editovat zdroj]

Squib se v praxi objevuje v několika variantách podle aplikace:

Filmové a divadelní squiby (efektová nálož)

[editovat | editovat zdroj]
  • Slouží ke simulaci zásahu střelou (bullet hit), k vytvoření záblesku, jisker nebo k protržení kapsle s falešnou krví.
  • Obvyklé parametry jsou malé množství iniciující slože (typicky uváděné v granech), elektrické zapalování a použití ochranných podložek (např. polykarbonát) k ochraně herce.

Automobilové iniciátory (airbag inflátory)

[editovat | editovat zdroj]
  • Inflátory airbagů často obsahují iniciátory, které se v technické literatuře označují termínem squib nebo inflator igniter. Tyto moduly iniciují chemickou reakci, která rychle vytvoří plyn nebo spustí hybný mechanismus pro nafouknutí vaků. Konstrukce a bezpečnostní požadavky jsou předmětem automobilových norem a technických specifikací. [3]

Letecké iniciační moduly (pyropatrony pro katapultáž, skluzavky)

[editovat | editovat zdroj]
  • Katapultážní sedadla používají výbušné/pyrotechnické náboje (pyropatrony) pro oddělení krytu a vystřelení sedačky; podobně iniciátory slouží k nafouknutí nouzových skluzavek nebo k jiným nouzovým funkcím.
  • Tyto prvky jsou v praxi považovány za součást letecké techniky a jejich schvalování probíhá v rámci letecké certifikace (EASA / Part-21) a příslušných technických specifikací (ETSO / CS). [4]

Jiné průmyslové využití

[editovat | editovat zdroj]
  • Pyrotechnické iniciátory se používají i v dalších průmyslových aplikacích (uvolňování mechanických zámků, odpojovače, nouzové ventily atd.). V těchto případech se používají technické názvy a posuzují se podle relevantních průmyslových norem.

Legislativa a certifikace

[editovat | editovat zdroj]

Legislativní a certifikační režim se liší podle účelu použití — filmové squiby jsou typicky posuzovány jako pyrotechnické výrobky podle zákona o pyrotechnických výrobcích, zatímco pyrotechnické součásti integrované do letecké techniky se posuzují v rámci letecké certifikace (EASA / Part-21). [5]

V ČR jsou civilní pyrotechnické výrobky primárně regulovány zákonem č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi; tento zákon definuje pojem „pyrotechnický výrobek“, rozděluje výrobky do kategorií a ukládá požadavky na označování, posuzování shody a bezpečné zacházení. Zákon č. 206/2015 Sb. výslovně uvádí, že se nevztahuje na pyrotechnické výrobky určené pro použití v letectví a kosmickém průmyslu; součásti integrované do letecké techniky proto obvykle podléhají schvalování podle leteckých předpisů (EASA / Part-21) a nikoliv primárně podle 206/2015. Pyrotechnické iniciátory v letectví se posuzují v rámci certifikace „products, parts and appliances“ podle pravidel EASA (Part-21) a příslušných AMC/GM; u kritických systémů (např. katapultážních sedaček) mohou být uplatněny doplňkové podmínky nebo CRI (Certification Review Items).

Bezpečnostní aspekty a předpisy

[editovat | editovat zdroj]

Použití pyrotechnických výrobků s sebou nese určitá rizika:

  • Squiby a jiné iniciační moduly obsahují pyrotechnickou slož a mohou při iniciaci vyvíjet tlak, teplo a částice; proto vyžadují přísná bezpečnostní opatření při skladování, manipulaci a použití.
  • Ve filmové praxi musí být při použití squibů přítomen kvalifikovaný pyrotechnik, použití musí být plánováno, musí být zajištěny ochranné kryty, zkušební postupy a evakuační/požární opatření; nesprávná manipulace může vést k popáleninám, poranění, požáru nebo odpovědnosti podle zákona.

Nesprávná manipulace může vést k popáleninám, poškození sluchu či zraku, nebo k požáru. Z tohoto důvodu se při profesionálním použití vyžaduje dozor osob s odborným oprávněním podle zákona.[6][7]

  1. VLK, František. Lexikon moderní automobilové techniky. 1. vyd. Brno: [s.n.], 2005. ISBN 80-239-5416-4. 
  2. VLK, František. Elektronické systémy motorových vozidel 1. 1. vyd. Brno: [s.n.], 2002. ISBN 80-238-7282-6. 
  3. a b DAVIS, J. Introduction to Pyrotechnics. Delhi: Research World, 2012. Dostupné online. ISBN 978-81-323-3077-6. (anglicky) 
  4. ETSO-C69c – Emergency Evacuation Slides [online]. EASA [cit. 2025-09-28]. Dostupné online. 
  5. 206/2015 Sb. Zákon o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů [online]. Parlament České republiky [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. 
  6. PLANKA, Bohumil, a kol. Kriminalistická balistika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. ISBN 978-80-7380-036-9. 
  7. STERLING PYROTECHNICS SYSTEMS. Products [online]. Sterling Pyrotechnics [cit. 2025-09-28]. Dostupné online.