Olga Tietz

Bc. Olga Tietz
Stranická příslušnost
Členství	SPD (od 2020)
Narození	6. ledna 2002 (23 let) Kyjev
Sídlo	Praha
Profese	politička
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Tietz (* 6. ledna 2002 Kyjev) je česká politička ukrajinského původu, členka hnutí SPD. Věnuje se tématům nízké porodnosti, ochraně zvířat, kritice progresivismu a migrace.

Život

Narodila se 6. ledna 2002 v Kyjevě do rodiny zubařů, od roku 2012 žije v Česku (nejprve žila s rodinou v Žatci). Její původ však sahá do Německa a Alsaska-Lotrinska. Studovala uměleckou střední školu v Praze zaměřenou na reklamní fotografii. Do politiky vstoupila v 18 letech, kdy se stala členkou hnutí SPD. Podle svých slov ji do politiky přivedla kombinace zvědavosti a hodnotového souznění s hnutím.

Je členkou mládežežnické organizace Mladí Espéďáci. V hnutí se na konci roku 2021 také stala místopředsedkyní jeho místní organizace v Praze.

Je studentkou oboru mezinárodní vztahy. V červnu 2025 získala bakalářský titul na University College Prague se svou bakalářskou prací s titulem Masová migrace do Evropské unie po roce 2021. V roce 2025 působila jako stážistka v Evropském parlamentu pod frakcí Evropa suverénních národů, působila i jako asistentka europoslance SPD Ivana Davida.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2025 kandidovala na šestém místě kandidátní listiny hnutí v Praze a dostala přes 800 preferenčníh hlasů. Do Poslanecké sněmovny ale nebyla zvolena.

Politické názory

Tietz se profiluje jako politička s výrazně konzervativním, národovecky orientovaným a euroskeptickým hodnotovým rámcem. Dlouhodobě se staví kriticky k evropské integraci a podporuje vystoupení České republiky z Evropské unie. Jako své politické vzory uvádí europoslance AfD Petra Bystroně a Irmhild Boßdorf.

Migrace a válka na Ukrajině

K migraci přistupuje z hlediska kulturní kompatibility a civilizační integrace. V rozhovorech uvádí, že považuje rychlou asimilaci migrantů za klíčovou podmínku úspěšné integrace, kterou však u osob z mimoevropských kulturních okruhů vnímá jako velmi obtížnou, případně nemožnou. Kritizuje stávající evropskou migrační politiku jako naivní a neudržitelnou.

Válku na Ukrajině označuje za geopolitický konflikt velmocí, přičemž Ukrajinu vnímá jako oběť mocenského soupeření. Ačkoliv odsuzuje ruskou agresi, kritizuje i idealizaci ukrajinské strany a zdůrazňuje potřebu mírového řešení. Podle svých slov se jedná o „šachovnici velmocí“, na níž je Ukrajina obětním beránkem a kritizuje přehnaně symbolické projevy podpory, jako je vyvěšování ukrajinských vlajek na veřejných budovách nebo glorifikaci prezidenta Volodymyra Zelenského.

Rodina a gender

V otázkách genderu a rodinné politiky vystupuje proti tzv. manželství pro všechny, které podle ní odporuje lidské přirozenosti a podkopává tradiční hodnoty. Kriticky se staví ke společenské propagaci LGBT témat, zejména vůči mladistvým. Domnívá se, že v některých případech nejde o vrozenou sexuální orientaci, nýbrž o kulturně podmíněné přijetí identity vlivem sociálních sítí a trendového tlaku. Prague Pride by se podle ní konat neměl.

V oblasti sociální a demografické politiky se zasazuje o pronatalitní opatření a aktivní podporu tradiční rodiny. Kritizuje současný model, který podle ní žene ženy do kariéry na úkor mateřství, a považuje za nezbytné, aby stát motivoval ženy k dřívějšímu zakládání rodin. Inspiraci hledá například v německém modelu přímých příspěvků na dítě odstupňovaných podle počtu potomků. Veřejně vystupuje proti potratům, které označuje za problém nejen etický, ale i demografický. Podporuje větší dostupnost finanční a psychologické podpory pro těhotné ženy, včetně alternativ k interrupci.

Hlásí k konzervativnímu pojetí feminismu, který podle ní znamená důraz na přirozenou ženskou roli, mateřství a možnost nenechat se tlačit do korporátního způsobu života. Současný liberalizovaný feminismus ostře kritizuje jako ideologii zaměřenou proti mužům, která dle jejích slov podporuje kulturní rozklad a antagonismus mezi pohlavími. Odmítá narativ rovnostářského soupeření mezi ženami a muži a zdůrazňuje, že „žena nemusí nic dokazovat, aby měla hodnotu“. Feminismus podle ní ztratil původní smysl, stal se nástrojem politické propagandy a odcizil se běžným ženám.

Ochrana zvířat

Dlouhodobě se angažuje v ochraně zvířat, je dlouholetou vegankou a vystupuje za zpřísnění trestů za týrání zvířat, podporu útulků, kastrace toulavých zvířat a zákaz halal porážek. Odmítá aktivity ekologických hnutí typu Fridays For Future, ale ochranu přírody považuje za celospolečenskou záležitost. Vůči neziskovému sektoru zaujímá selektivní postoj: podporuje zájmové a ochranářské organizace, ale ostře kritizuje ty, které podle ní prosazují progresivistickou nebo genderovou ideologii.

Reference

Portály: Česko | Lidé | Politika | Ukrajina