Hautes-Alpes
| Hautes-Alpes (05) | |
|---|---|
 Budova prefektury v Gapu | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Gap |
| Souřadnice | 44°40′ s. š., 6°20′ v. d. |
| Rozloha | 5 549 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 141 677 (2022) |
| Hustota zalidnění | 25,5 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Francie |
| Region | Provence-Alpes-Côte d'Azur |
| Prefektura | Gap |
| Podprefektury | Briançon |
| Druh celku | Departement |
| Podřízené celky | Arrondissementy (2) Kantony (15) Obce (162) |
| Vznik | 4. března 1790 |
| Prezident generální rady | Jean-Marie Bernard (LR) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | FR-05 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hautes-Alpes [otˈzalp]IPA (doslovně „Horní Alpy“; okcitánsky Auts Aups) je francouzský departement ležící v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur v jihovýchodní Francii. Je pojmenován podle pohoří Francouzské Alpy, ve kterém leží. Hlavní město je Gap. V roce 2022 zde žilo přibližně 142 tisíc[1] obyvatel, díky čemuž se jedná o třetí nejméně lidnatý departement.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hautes-Alpes (Horní Alpy) je jedním z 83 departementů vytvořených během Francouzské revoluce 4. března 1790 aplikací zákona z 22. prosince 1789. Zaujímá část někdejší provincie Dauphiné a severní část regionuProvence. V době vzniku departementu se dvě horské obce La Grave a Villar-d'Arêne úspěšně zasadily o to, aby byly začleněny do Hautes-Alpes, a nikoliv do sousedního departementu Isère, kam byly původně přiřazeny. Důvodem byla snaha využít relativní autonomie a určitých daňových výsad, jichž oblast požívala od 14. století na základě statutu Briançonského knížectví.
Městem Gap prošel při svém návratu z vyhnanství na ostrově Elba Napoleon Bonaparte, když se snažil znovu získat vládu nad Francií. Trasa jeho cesty je dnes známa jako Route Napoléon a je vyhledávanou památkou oblasti. Po Napoleonově porážce v bitvě u Waterloo byl departement v letech 1815–1818 okupován rakouskými a piemontskými vojsky.
Během druhé světové války byl departement od listopadu 1942 do září 1943 okupován Itálií.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Hautes-Alpes sousedí s departementy Alpes-de-Haute-Provence, Drôme, Isère, Savojsko a s italskými provinciemi Cuneo a Torino v regionu Piemont. Sestává z 15 kantonů a 162 obcí.
Departement se nachází na jihozápadě Alp. Průměrná nadmořská výška je přes 1 000 m. Jedinými třemi většími městy s počtem obyvatel více než 5 000 jsou Gap, Briançon a Embrun, které bylo do roku 1926 podprefekturou.[2] Nejvyšším místem je vrchol Barre des Écrins (4102 m) v Dauphinéských Alpách. Nejnižší místo je v údolí řeky Buëch nedaleko od soutoku s řekou Durance (470 m). Obec Saint-Véran na východě departementu je třetí nejvýše položenou osadou v Evropě.
Územím departementu protékají řeky Durance, Guisane, Buëch, Drac a Clarée. V jižní části na hranicích s departmentem Alpes-de-Haute-Provence je na řece Durance vodní nádrž Serre-Ponçon.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelé departementu se francouzsky nazývají Haut-Alpins (mužský rod) a Haut-Alpines (ženský rod).
Výrazně hornatý terén způsobuje řídké osídlení, rok po svém založení v roce 2021 čítal departement 120 000 obyvatel. V průběhu 19. století se tento počet příliš neměnil, avšak po první světové válce klesl na přibližně 85 000. Z velké části díky rozvoji cestovního ruchu vzrostl počet obyvatel z 87 436 v roce 1962 na 141 107 v roce 2016. Ve městech žije přibližně 41 % obyvatel.
| Rok | 1791 | 1801 | 1851 | 1901 | 1911 | 1921 | 1931 | 1946 | 1954 | 1962 | 1968 | 1975 | 1982 | 1990 | 1999 | 2006 | 2011 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 120 485 | 112 500 | 132 038 | 109 510 | 105 083 | 89 275 | 87 566 | 84 932 | 85 067 | 87 436 | 91 790 | 97 385 | 105 070 | 113 300 | 121 630 | 130 752 | 141 107 | 141 677 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]Departement se dělí na dva arrondissementy. Prezidentem generální rady je od roku 2021 Jean-Marie Bernard ze strany Les Républicains (LR).
Národní shromáždění
[editovat | editovat zdroj]Departement sestává ze dvou volebních obvodů do Národního shromáždění. Po předčasných volbách 2024 je složení zástupců následující:
| Volební obvod | Člen | Strana | |
|---|---|---|---|
| 1. volební obvod | Marie-José Allemand | Socialistická strana | |
| 2. volební obvod | Valérie Rossi | Socialistická strana | |
Největší města
[editovat | editovat zdroj]
Počty obyvatel jsou uvedeny k roku 2022:[3]
- Gap (40 656)
- Briançon (10 748)
- Embrun (6 387)
- Laragne-Montéglin (3 566)
- Veynes (3 244)
- Chorges (3 106)
Turismus
[editovat | editovat zdroj]Cestovní ruch a turismus jsou do značné míry závislé na sněhových podmínkách ve vyšších oblastech Alp. V létě přitahuje návštěvníky z celé Evropy alpská krajina a rozmanité možnosti k outdoorovým aktivitám (plachtění, pěší turistika, horolezectví a letecké sporty, jako např. bezmotorové létání). Departementem pravidelně prochází cyklistický závod Tour de France, který láká mnoho cyklistických nadšenců k jízdě přes horské průsmyky a k samotnému sledování závodu.
Umění a kultura
[editovat | editovat zdroj]
Muzeum v Gapu uchovává cenné pozůstatky z doby bronzové a římskou keramiku, stejně jako mauzoleum konstábla de Lesdiguières, dílo lotrinského sochaře Jacoba Richiera.
Hlavními památkami jsou především objekty vojenské fortifikace: kromě Vaubanových staveb v Briançonu a v Mont-Dauphin se dochovaly hrady Château-Queyras, Tallardu a Montmauru. Za zmínku stojí také opatství Panny Marie v Boscodonu a gotická katedrála v Embrunu, zasvěcená Notre-Dame-des-Rois (Panně Marii Králů), u níž byli francouzští králové čestnými kanovníky. Ze 14. a 15. století se dochovalo několik fresek, převážně od piemontských malířů, zatímco do 17. století spadá bazilika Notre-Dame-du-Laus.
V několika vesnicích a městečkách lze nalézt opevněné domy nebo stavby zdobené podloubími a dřevěnými portály s řezbami, díla anonymních místních mistrů nebo umělců pocházejících ze severní Itálie.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Briançon – kolegiátní kostel Panny Marie -
Regionální vlak SNCF v okolí města Gap -
Fresky kostela v Embrunu -
Vysokohorský masiv des Écrins -
Horská obec La Grave -
Hora La Meije (3 984 m.) -
Pohled na Francouzské Alpy a údolí řeky Guil od pevnosti Mont-Dauphin -
Vodopád v údolí Clarée
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hautes-Alpes na anglické Wikipedii.
- ↑ Populations de référence 2022. INSEE. 19. prosince 2024. Dostupné online.
- ↑ Le SPLAF - Historique des Hautes-Alpes. splaf.free.fr [online]. [cit. 2025-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Populations de référence 2022 − Commune de Laragne-Montéglin (05070) | Insee. www.insee.fr [online]. [cit. 2025-09-27]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hautes-Alpes na Wikimedia Commons
- Galerie Hautes-Alpes na Wikimedia Commons
- Oficiální web místní prefektury Archivováno 28. 10. 2004 na Wayback Machine.
- Oficiální web generální rady
