Přeskočit na obsah

Epigram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Samuel Sheppard, Epigrams (1651)

Epigram (z řeckého epigramma = nápis) je krátká satirická báseň (dvouveršová, čtvřveršová, někdy i víceveršová), která úsečně sděluje nápad či myšlenku – snaží se například upozornit na nějaký problém[1]. Vyjadřuje básníkův názor na aktuální téma a obsahuje pointu. Vlastností epigramu je věcnost a konkrétnost sdělení, jež nepřipouští významovou neurčitost[2].

Typy epigramu lze rozdělit na reflexivní (vážně a leckdy didakticky laděné) a komické (satirické, zábavné).

Karel Havlíček Borovský své epigramy definoval jako "malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral"[3].

Autoři epigramů:

[editovat | editovat zdroj]

Simónidés z Keu

Kallimachos z Kyrény

Asklépiadés ze Samu

Níkodémos z Hérakleie

Vybrané epigramy Martiala

Gaius Valerius Catullus

Marcus Valerius Martialis

Gotthold Ephraim Lessing

Johann Wolfgang von Goethe

Friedrich Schiller

Thomas Wyatt

Robert Herrick

Alexander Sergejevič Puškin

Adam Mickiewicz

Omar Chajjám

Havlíček Borovský, Karel - Epigramy (1911)

České prosředí:

[editovat | editovat zdroj]

Šimon Lomnický

Ján Kollár

František Ladislav Čelakovský

Karel Havlíček Borovský

Jan Neruda

Adolf Heyduk

Jiří Žáček

Odi et amo
Odi et amo. quare id faciam fortasse requiris
nescio, sed fieri sentio et excruc
(Gaius Valerius Catullus, Odi et amo)
Demokratický:
Nechoď, Vašku, s pány na led,
mnohý příklad známe,
že pán sklouzne
a sedlák si za něj nohu zláme.
(Karel Havlíček Borovský: Epigramy)
Rozum
Rozum v světě dokázal už více
nežli ostrých mečů na tisíce.
(Adolf Heyduk: Epigramy[4])
Slovenské knihovny
Skrovná summa našich jesti knih: snář a kalendář,
I v těch však študují víc moli nežli lidé.
(Jan Kollár[5])
Myšlénka z r. 1848
Prach jsou mysli lidí, podkop zhotoví-li ministři,
najde se jiskra, která všecko do větru hodí.
(František Ladislav Čelakovský[5])

Druhy epigramu jsou cinquain americké básnířky Adelaide Crapseyové a clerihew anglického humoristy Edmunda Clerihewa Bentleye.

  1. Josef Brukner, Jiří Filip, Poetický slovník, Mladá fronta, Praha 1997, s. 112.
  2. MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. Praha: Paseka, 2004, s. 145. ISBN 80-7185-669-X.
  3. PROKOP, Vladimír. Teorie literatury, aneb, Několik praktických slovníčků literárních pojmů. Sokolov: O.K.-Soft, 2005, s. 11.
  4. HEYDUK, Adolf. Epigramy. Praha: Bol. Havlíček, 1921.           
  5. a b České epigramy. Praha: Pavel Prokop, 1938, s. 17.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]