Wikipedia - Benutzerbeiträge [de]

Marek Dospiva

2018-04-28T15:55:33Z

MatSuBot: oprava syntaxe; kosmetické úpravy

{{Infobox - osoba
| jméno = Marek Dospiva
| obrázek =
| datum narození = 18. července 1969
| místo narození = [[Kutná Hora]] , [[Česko|Česká republika]]
}}

'''Marek Dospiva''' (* [[18. červenec|18. července]] [[1969]], [[Kutná Hora]]) je [[Česko|český]] [[podnikatel]], spoluzakladatel a spolumajitel středoevropské investiční skupiny [[Penta Investments]], která působí v oblasti zdravotnictví, finančních služeb, maloobchodu, výrobě, médiích a realitním developmentu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Penta Story - Penta Investments
| periodikum = www.pentainvestments.com
| url = http://www.pentainvestments.com/cs/about/story.aspx
| datum přístupu = 2017-12-01
}}</ref> Podle časopisu [[Forbes]] je devátým nejbohatším Čechem, s majetkem ve výši 20, 7 miliard korun.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = 70 nejbohatších Čechů 2017
| periodikum = Forbes
| vydavatel =
| url = http://www.forbes.cz/miliardari
| datum vydání =
| datum přístupu = 6.12.2017
}}</ref>

== Studium ==
Studium absolvoval na [[Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě|Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů]] (MGIMO) a Pekingské univerzitě. První zkušenosti s obchodem získal počátkem devadesátých let, kdy během svého studijního pobytu v [[Peking]]u začal s bývalým spolužákem [[Jaroslav Haščák|Jaroslavem Haščákem]] dovážet čínské textilní výrobky do obchodních řetězců v [[Československo|Československu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Penta Story - Penta Investments
| periodikum = www.pentainvestments.com
| url = http://www.pentainvestments.com/cs/about/story.aspx
| datum přístupu = 2017-12-01
}}</ref>

== Penta Investments ==
Společně s dalším budoucím partnerem, Jozefem Oravkinem, začal<ins>i</ins> Dospiva a Haščák v [[Bratislava|Bratislavě]] obchodovat na rozvíjejícím se trhu s cennými papíry. Na konci roku 1993 založili firmu Penta Brokers, do níž přizvali ještě Martina Kúšika a Juraje Herka. Název společnosti Penta tak představuje pět partnerů, kteří stáli u zrodu firmy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Penta Story - Penta Investments
| periodikum = www.pentainvestments.com
| url = http://www.pentainvestments.com/cs/about/story.aspx
| datum přístupu = 2017-12-01
}}</ref>

V roce 2001 vstoupila Penta na český trh a Dospiva začal řídit aktivy firmy v [[Praha|Praze]], kde postupně vybudoval silný tým investičních profesionálů. Na českém trhu se mu podařilo zrealizovat rozvoj lékárenské sítě [[Lekárna Dr.Max|Dr. Max]], akvizici a rozvoj [[Fortuna (sázková kancelář)|Fortuny]] nebo akvizici [[Aero Vodochody|Aera Vodochody]]. Další z nich, akvizice a prodej SmVaK ([[Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava|Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava]]), patří mezi nejúspěšnější leveraged buy-out transakce v ČR.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Marek Dospiva
| periodikum = borovan.cz
| vydavatel =
| url = https://www.borovan.cz/esa/dospiva
| datum vydání =
| datum přístupu = 6.12.2017
}}</ref>

Do osobního vlastnictví Dospiva koupil mj. vilu po komunistickém ministru zahraničí [[Bohuslav Chňoupek|Bohuslavu Chňoupkovi]] na pražském [[Smíchov]]ě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Seriál Aha! TAKHLE BYDLÍ SLAVNÍ ČEŠI! Pátý nejbohatší Čech Marek Dospiva: Přestavěl venkovskou vilu!
| periodikum = ahaonline.cz
| vydavatel =
| url = http://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/50994/serial-aha-takhle-bydli-slavni-cesi-paty-nejbohatsi-cech-marek-dospiva-prestavel-venkovskou-vilu.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 6.12.2017
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references responsive="">
</references>

{{DEFAULTSORT:Dospiva, Marek}}
[[Kategorie:Čeští podnikatelé]]
[[Kategorie:Čeští miliardáři]]
[[Kategorie:Narození 18. července]]
[[Kategorie:Narození 1969]]
[[Kategorie:Narození v Kutné Hoře]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]

Kreuzherrenplatz

2016-11-02T18:39:21Z

MatSuBot: sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy

{{Infobox - ulice
| název = Křižovnické náměstí
| obrázek = Prague 2006-11 046.jpg
| velikost obrázku =
| popisek = Pohled na Křižovnické náměstí z mostecké věže
| město = [[Praha]]
| městská část = [[Praha 1]]
| obvod =
| čtvrť = [[Staré Město (Praha)|Staré Město]]
| zeměpisná šířka = 50.0861111
| zeměpisná délka = 14.4138889
| začíná =
| končí =
| datum vzniku =
| denominace =
| starší názvy =
| datum zániku =
| typ =
| délka =
| šířka =
| počet adres =
| psč =
| mapa =
| popis mapy =
| commons = Category:Křižovnické náměstí (Prague)
}}
[[Soubor:Prague CZ Old Town Knights of the Cross Square at dawn 065.jpg|náhled|Časně ranní pohled na ještě liduprázdné náměstí, které bude během několika hodin zahlceno turisty procházejícími po [[Královská cesta|Královské cestě]]]]

'''Křižovnické náměstí''' v [[Praha|Praze]] se rozkládá na [[Staré Město (Praha)|staroměstském]] (pravém) břehu [[Vltava|Vltavy]] v těsném sousedství [[Karlův most|Karlova mostu]] na [[Královská cesta|Královské cestě]]. Patří k nejmenším náměstím v Praze, přesto se řadí k nejvíce navštěvovaným místům hlavního města. Ve [[středověk]]u zde protékalo rameno Vltavy oddělující [[Křižovnický ostrov]], ze kterého byl v [[19. století]] sklenut oblouk na staroměstský břeh, čímž se zvětšil prostor náměstí o plochu vedle mostecké věže. Ostrov, stejně jako náměstí, se jmenuje podle [[Klášter křižovníků (Praha)|kláštera]] [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|rytířského řádu křižovníků]] na severní straně náměstí, který na tomto ostrově z části stojí.

Současná podoba náměstí pochází z roku [[1848]], kdy bylo rozšířeno a byly zakryty zbývající oblouky [[Juditin most|Juditina mostu]]. [[Reliéf (sochařství)|Basreliéf]] [[Bradáč (reliéf)|Bradáče]] byl přemístěn do dnešní pravobřežní stěny [[náměstí]] a byla odhalena [[socha]] císaře a krále Karla IV.

== Popis ==
[[Soubor:Karl IV HRR.jpg|náhled|upright|[[Pomník Karla IV. (Praha, Staré Město)|Pomník Karla IV.]]]]
Na severní straně náměstí stojí [[Kostel svatého Františka z Assisi (Praha)|kostel svatého Františka z Assisi]]; nárožní [[Rizalit|risalit]] sousedícího [[klášter]]a křižovníků obsahuje zdivo mostní věže zaniklého [[Juditin most|Juditina mostu]]. Úzká část náměstí podél budovy kláštera má sníženou úroveň, protože je nesena původním zachovalým obloukem Juditina mostu.

Východní stranu tvoří průčelí [[Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)|kostela Nejsvětějšího Salvátora]], který je součástí areálu pražského [[Klementinum|Klementina]]. Podél východní strany vede důležitá dopravní trasa – [[tramvaj]]ová trať podél nábřeží a komunikace silně zatížená [[automobil]]ovou dopravou.

K dalším dominantám náměstí patří [[Staroměstská mostecká věž]] a [[Pomník Karla IV. (Praha, Staré Město)|novogotický pomník]] [[Karel IV.|Karla IV.]] zhotovený na žádost představeného křižovníků Jakoba Bära podle modelu [[Drážďany|drážďanského]] sochaře [[Arnošt Hähnel|Arnošta Hähnela]]. Pomník odlil [[Norimberk|norimberský]] slévač [[Jacob Daniel Burgschmiet]] a měl být odhalen roku [[1848]] k 500. výročí založení [[Univerzita Karlova|Karlovy Univerzity]]. Kvůli studentským bouřím během [[Slovanský sjezd|všeslovanského sjezdu]] však bylo odhalení odloženo, došlo k němu až v lednu [[1851]].<ref>*{{Citace monografie
| jméno = Pavel
| příjmení = Vlček
| spoluautoři = a kol.
| rok = 1996
| titul = Umělecké památky Prahy. Staré město, Josefov
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 80-200-0563-3
| počet stran = 640
| strany = 544
}} </ref>

V ose brány mostecké věže stával v minulosti tzv. ''viniční'' či ''vinařský sloup'' (je zdoben ovíjející se [[Réva vinná|vinnou révou]]) se sochou [[Svatý Václav|sv. Václava]], který podle [[Václavská hagiografie|legendy]] vlastníma rukama vyráběl [[Mešní víno|víno pro mši]]. Sloup v současnosti stojí na severovýchodní straně náměstí, na nároží křížovnického kostela, naproti vstupu do Klementina. Jedná se o [[baroko|barokní]] dílo [[Jan Jiří Bendl|Jana Jiřího Bendla]] z roku [[1676]].<ref>Vlček (1996), s. 546</ref>

== Galerie ==
<gallery>
File:Praha, kostel sv. Františka čelo.JPG|Kostel Svatého Františka z Assisi
File:Praha, kostel sv. Františka noční.JPG|Kostel Svatého Františka z Assisi večer
Image:Kostel Svatého Salvátora na Křižovnickém náměstí.jpg|Kostel Nejsvětějšího Salvátora, vlevo vstup do Klementina
File:Prag karlsbrücke brückenturm altstadtseite.jpg|Staroměstská mostecká věž,
Soubor:Staromestska mostecka vez.jpg|Staroměstská mostecká věž, vpravo pomník Karla IV.
File:Praha, křižovníci u sv. Františka.JPG|Vstup do sklepení konventu křižovnického řádu
</gallery>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* Antonín Ederer: ''Náměstí, trhy a plácky staré Prahy''. Praha: Milpo, 2002, ISBN 80-86098-24-9.

=== Související články ===
* [[Bradáč (reliéf)]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikizprávy|zpráva=Nedaleko Karlova mostu došlo k velkému úniku plynu}}

{{Portály|Praha}}

[[Kategorie:Křižovnické náměstí| ]]
[[Kategorie:Náměstí v Praze]]
[[Kategorie:Staré Město (Praha)]]

Christian von Kinsky

2016-10-30T15:50:11Z

MatSuBot: sjednocení infoboxu

{{Infobox - politik
| jméno = Christian Kinsky
| obrázek = Christian von Kinsky Litho.jpg
| popisek = Christian Kinsky, r. 1854
| úřad = Poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]
| od = [[1863]]
| do = [[1865]]
| od2 = [[1867]]
| do2 = [[1870]]
| od3 = [[1871]]
| do3 = [[1885]]
| úřad4 = Poslanec [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zemského sněmu]]
| od4 = ???
| do4 = ???
| úřad5 = [[Zemský maršálek|Maršálek]] [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zemského sněmu]]
| od5 = [[1884]]
| do5 = [[1893]]
| předchůdce5 = [[Cajetan Felder]]
| nástupce5 = [[Leopold von Gudenus]]
| strana = [[Deutsche Verfassungspartei|Ústavní strana]]<br />([[Strana ústavověrného velkostatku|ústavověrný velkostatek]])<br />(Klub liberálů – [[staroněmci]])
| datum narození = [[28. leden|28. ledna]] [[1822]]
| místo narození = [[Budapešť]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| datum úmrtí = [[1. září]] [[1894]]
| místo úmrtí = [[Matzen-Raggendorf|Matzen]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| choť =
| děti =
| alma mater =
| profese =
| podpis =
| commons =
}}
'''Christian Josef Kinsky''', též '''Christian Graf von Kinsky zu Wichnitz und Tettau''' ([[28. leden|28. ledna]] [[1822]] [[Budapešť]] – [[1. září]] [[1894]] [[Matzen-Raggendorf|Matzen]]<ref name="Christian Kinsky">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = genealogy.euweb.cz
| titul = E4. Christian Josef
| url = http://genealogy.euweb.cz/bohemia/kinski2.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2014-08-20}}</ref><ref name="Reichsraths1867"/>), byl [[Rakouské císařství|rakouský]] šlechtic z rodu [[Kinští|Kinských]] a politik [[Němci|německé národnosti]], v 2. polovině 19. století poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] a [[Zemský maršálek|maršálek]] Dolních Rakous.

== Biografie ==
Patřilo mu panství Angern a Matzen v Dolních Rakousích. Byl c. k. komořím a nadporučíkem rakouské armády.<ref name="Reichsraths1867">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Reichsraths-Almanach für die Session 1867
| url = http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=njp.32101066749704#view=1up;seq=118
| vydavatel = K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien
| místo = Vídeň
| rok = 1867
| počet stran =
| kapitola = Kinsky (Christian Graf)
| strany = 114
| isbn =
| jazyk = německy
}}</ref>

Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. Od počátku 60. let 19. století byl poslancem [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zemského sněmu]]. Zemský sněm ho 24. března 1863 delegoval i do [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (tehdy ještě volené nepřímo) za [[Dolní Rakousy]] ([[kurie (volby)|kurie]] velkostatkářská.<ref name="Reichsraths1867"/> 17. června 1863 složil slib.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> Zemský sněm ho do Říšské rady opětovně delegoval roku 1867 a 1871. Uspěl i v prvních přímých [[Volby do Říšské rady 1873|volbách do Říšské rady roku 1873]], znovu za velkostatkářskou kurii v Dolní Rakousích. Mandát za týž obvod obhájil i ve [[Volby do Říšské rady 1879|volbách do Říšské rady roku 1879]].<ref name="alex.onb.ac.at"/>

Stranicky se profiloval jako člen [[Strana ústavověrného velkostatku|Strany ústavověrného velkostatku]] (liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).<ref name="Reichsraths1867"/> Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen [[staroněmci|staroněmeckého]] Klubu liberálů (''Club der Liberalen'').<ref name="ŘRSVkluby1879">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Parlamentarisches
| periodikum = Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg
| odkaz na periodikum = Salzburger Volksblatt
| rok = 1879
| měsíc = říjen
| ročník = 9
| číslo = 126
| strany = 1-2
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=svb&datum=18791021&seite=1&zoom=33
| issn =
}}</ref>

V letech 1884–1893 působil jako [[zemský maršálek]] [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]], tedy předseda zemského sněmu a nejvyšší představitel zemské samosprávy (v některých jiných zemích monarchie byl tento post nazýván [[zemský hejtman]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = uni-graz.at
| titul = Die niederösterreichische Landesvertretung 1282 bis 1918
| url = http://agso.uni-graz.at/marienthal/gramatneusiedl/07_landesvertretung.htm
| jazyk = německy
| datum přístupu = 2014-08-20}}</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

{{DEFAULTSORT:Kinsky, Christian}}
[[Kategorie:Kinští]]
[[Kategorie:Rakouští šlechtici]]
[[Kategorie:Poslanci dolnorakouského zemského sněmu]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Zemští hejtmani Dolních Rakous]]
[[Kategorie:Členové Ústavní strany]]
[[Kategorie:Členové Strany ústavověrného velkostatku]]
[[Kategorie:Narození 1822]]
[[Kategorie:Narození 28. ledna]]
[[Kategorie:Úmrtí 1894]]
[[Kategorie:Úmrtí 1. září]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Politici Rakouského císařství německé národnosti]]
[[Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti]]

Marián Varga

2013-09-27T12:59:01Z

MatSuBot: WPCleaner v1.29b - Opraveno pomocí Wikipédia:WikiProjekt Check Wikipedia - Články obsahujúce riadiace znaky Unicode

{{Infobox Osobnosť|
Meno = Marián Varga|
Portrét = Marian Varga 2010-11.jpg |
Popis = slovenský hudobník, hráč na klávesové nástroje |
Dátum narodenia = {{dnv|1947|1|29}} |
Miesto narodenia = [[Skalica (mesto)|Skalica]], [[Slovensko]] |
živý-mŕtvy = živý |
Dátum úmrtia = |
Miesto úmrtia = |
}}
[[Image:Marianvarga.jpg|thumb|Marián Varga počas koncertu]]

'''Marián Varga''' (* [[29. január]] [[1947]], [[Skalica (mesto)|Skalica]]) je slovenský [[hudobník]] a [[hudobný skladateľ|skladateľ]].

== Životopis ==
Od šiestich rokov navštevoval [[ĽŠU]] a paralelne bral súkromné hodiny [[komponovanie|kompozície]] u prof. [[Ján Cikker|Jána Cikkera]]. Neskôr sa stal žiakom [[Bratislava|Bratislavského]] [[konzervatórium|konzervatória]], kde študoval [[klavír]] u [[Roman Berger|Romana Bergera]] a kompozíciu u [[Andrej Očenáš|Andreja Očenáša]].

Po troch rokoch, v roku [[1967]], [[konzervatórium]] opúšťa a onedlho sa stáva členom skupiny [[Prúdy (skupina)|Prúdy]], s ktorou nahral v roku [[1969]] legendárny album ''[[Zvoňte, zvonky]]''. Po nezhodách v skupine opúšťa aj Prúdy a zakladá prvú [[Česko-Slovensko|česko-slovenskú]] [[art rock|artrockovú]] kapelu - [[Collegium Musicum]].

Jej repertoár pozostávajúci prevažne z inštrumentálnych kompozícií zahŕňa okrem reinterpretácií tém z klasickej hudby ([[Joseph Haydn|Haydn]], [[Béla Bartók|Bartók]], [[Igor Fiodorovič Stravinskij|Stravinskij]]...) aj vlastné skladby s prvými náznakmi umeleckej postmoderny (napr. „Eufónia“ z albumu ''[[Konvergencie]]''), ktorá je princípom jeho súčasnej tvorby.

Po zániku skupiny Collegium Musicum (1979) sa Varga rozhodol pre úlohu osamelého bežca a ako jeden z prvých hudobníkov u nás sa začal venovať konceptu absolútnej improvizácie, čiže komponovaniu hudby v reálnom časopriestore.

Priebežne sa venoval aj piesňovej tvorbe, v spolupráci s [[Pavol Hammel|Pavlom Hammelom]] vydali päť albumov a skomponovali prvý rockový muzikál u nás - ''[[Cyrano z predmestia]]''.

== Diskografia ==
'''Sólové albumy:'''
* ''[[Stále tie dni]]'' (1984)
* ''[[Solo in Concert]]'' (2003)
* ''[[Marián Varga & Moyzesovo kvarteto]]'' (2006)
* ''[[Hommage à Marián Varga]]'' (2006)
* ''[[Marián Varga & Noneto]]'' (2011)

'''So skupinou Prúdy:'''
* ''[[Zvoňte, zvonky]]'' (1969)

'''So skupinou Collegium musicum:'''
* ''[[Collegium musicum (album)|Collegium musicum]]'' (1970)
* ''[[Konvergencie]]'' (1971)
* ''[[Collegium Musicum Live|Live]]'' (1973)
* ''[[Marián Varga & Collegium Musicum|Marián Varga & Collegium musicum]]'' (1975)
* ''[[Continuo]]'' (1978)
* ''[[On a ona]]'' (1979)
* ''[[Divergencie]]'' (1981)
* ''[[Divergences]]'' (1982)
* ''[[Collegium musicum '97]]'' (1997)
* ''[[Speak, Memory]]'' (2010)

'''S Pavlom Hammelom:'''
* ''[[Zelená pošta]]'' (1972)
* ''[[Na II. programe sna]]'' (1976)
* ''[[Cyrano z predmestia]]'' (1978)
* ''[[Všetko je inak]]'' (1989)
* ''[[Labutie piesne]]'' (1993)

'''S Vladimírom Mertom:'''
* ''[[Cestou k... / Stabil – instabil]]'' (1992)

'''S Karlom Krylom a Danielou Bakerovou:'''
* ''[[Dvě půle lunety aneb Rebelant o lásce]]'' (1992)

'''S Pavlom Fajtom, Václavom Cílkom, Josefom Klíčom a Geertom Waegemanom:'''
* ''[[Souhvězdí Santini]]'' (2009)

== Iné projekty ==
{{projekt|commons=Category:Marián Varga}}

== Externé odkazy ==
* [http://www.marianvarga.sk www.marianvarga.sk] {{slk icon}}/{{eng icon}}
* [http://www.collegiummusicum.sk www.collegiummusicum.sk] {{slk icon}}

{{Collegium Musicum}}

{{DEFAULTSORT:Varga, Marián}}
[[Kategória:Narodenia v 1947]]
[[Kategória:Collegium Musicum]]
[[Kategória:Slovenskí hudobníci]]
[[Kategória:Slovenskí hudobní skladatelia]]
[[Kategória:Prúdy (skupina)]]
[[Kategória:Osobnosti zo Skalice]]